Kruhová školka aneb maličkosti na kterých záleží

I malý zásah může způsobit velkou změnu.

Proč neděláme školky kruhové? Proč přispůsobujeme architekturu školek všemu ostatnímu, jen ne dětem?

V Tokiu se odvážili a změnili životy mnoha dětí. Vytvořili prostředí, které je připravuje na život. Ne na život v kleci, ale na život ve kterém přinášejí originální řešení a překonávají překážky aby získali větší svobodu.

Nic, naprosto nic v našem světě NEmusí být tak, jak to je. Pokaždé když řeknete nebo pomyslíte si: "Tak to prostě je" nebo "Tak už to prostě chodí" přispíváte k tomu, aby se věci nezměnily k lepšímu.

Nepodílejte se na zlu, které civilizace páchá sobě samé i svému prostředí. Nebuďte hloupí. Myslete nekonvenčně. Překročte běžný rámec uvažování. Už jen tím můžeme změnit svět.

Pero proti meči?

Říká se, že pero porazí meč a že obrázek vydá za tisíc slov.

Proto budu nově postovat koláže citátů, výroků nebo (vlastních i cizích) myšlenek, které mě zaujaly pod tagem fotomyšlenka. Pokud je autor znám, je uveden vždy za citátem, pokud znám není, prostě tam není uveden. Snad se nad nimi zamyslí co nejvíc lidí.

Tady je první:

Contouring, highlighting, smysl líčení a tak vůbec..

Mluvilo se o něm minulou sezonu, a mluví se o něm pořád. Contouring and highlighting, tedy konturování a rozjasňování obličeje je tak trochu trikem make-up artistů, který začala používat široká veřejnost. A je to jenom dobře.

Nevěnujte pozornost tomu, že vám weby jako Omlazení ve svých "inteligentních" článcích tvrdí že konturování je mrtvé a vy se tedy už nemusíte stresovat tím, že to neumíte. Je to lež. Konturování mrtvé není, nebylo a nějakou dobu ještě díkybohu nebude. Jednoduše proto, že pokud má váš obličej vypadat, že má nějaký žádoucí tvar, bez konturování to nepůjde. Protože i ten nejlepší obličej vypadá po nanesení make-upu prostě ploše a beztvaře.

Toho, že obličej vypadá po nanesení makeupu tak nějak ploše jsem si všimla záhy po tom, co jsem ho začala používat, tedy asi ve 13 letech. Počítám, že dalším, alespoň průměrně všímavým uživatelkám to taky neuniklo. Vyřešila jsem to tím, že jsem metodou pokus-omyl hnědým odstínem tvářenky zkoušela malovat kontury. Některé tehdy "vynalezené" tahy používám dodnes. Faktem ale je, že dokud jsem neviděla "mapu" obličeje pro contouring a highlighting, nebyla jsem to nikdy schopná udělat tak ..komplexně.

Takže, projeďte si na internetu pár obrázků a posnažte se. Garantuju, že váš obličej po úspěšném konturovaní a rozjasňovaní bude vypadat výrazně líp, než pouze s makeupem. Líčíte se přece koneckonců proto, abyste zvýraznila své klady, že? A to je přesně to, s čím vám tahle metoda bezkonkurenčně pomůže.

Pro začátek nepoužívejte výrazně kontrastní barvy, ale jen o jeden tón tmavší pro kontury a o jeden nebo dva tóny světlejší pro rozjasnění. Nepoužívejte kontury plné třpytek, protože konturovaná místa jsou ta, kam má dopadat stín a odrážení světla tedy není ani trochu to, co chcete. Já se třpytkám vyhýbám i u rozjasňovače a radši použiji nakonec jiný, pudrový třpytivý rozjasňovač a mám tak přesně pod kontrolou, co se třpytí a co ne.

A samozřejmě nezapomeňte koukat na složení toho co kupujete, protože když si to máte patlat do pórů, tak by bylo fajn aby to nebylo jedovaté/rakovinotvorné/způsobující neplodnost. Jednotlivé složky podle složení INCI, které musí být uvedeno na každém výrobku, můžete ověřovat na internetu, nebo podle nejrůznějších databází. Obvykle stačí přeťukat název do vyhledávače a velmi brzy máte jasno. Hledejte loga certifikátů zaručujících organické složení a taky Cruelty Free logo pro kosmetiku netestovanou na zvířatech.

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

Víra v lidskost: ztracena

Už víc než rok. Už víc než rok do nás česká média vytrvale hustí svou jedinou pravdu o hrdinných revolucionářských demokratech a zlých proruských separatistech. Čím víc se média snaží, tím míň jim věřím. Aktuálně už jim nevěřím ani slovo.

Český národ ani po dvou okupacích nezjistil, že okupanti vždy obsadí oficiální média jako první věc. A že když Prahou projíždějí tanky, jejichž velitelé tvrdí že je to "přátelská návštěva", "demonstrace jednoty" a "ukázka síly", tak že je zle.

Tehdy tam taky byli lidi, a taky vítali...

Ale u toho to zdaleka nekončí. Veřejně se mluví o smlouvě, která z celé Evropy udělá protektorát amerických korporátů, a nikoho to nezajímá. Zkratka 4 písmen TTIP prostě asi zní prostým Čechům moc složitě, nebo jsou prostě a jednoduše moc líní na to, aby se vzdělali o tom, co znamená její přijetí.

A zatímco, se v Bruselu už pomalu podepisuje okleštění našich práv a zničení našich podnikatelů, naši představitelé ve vládě a parlamentu neváhají a rozfoukávají oheň po svém.

Panu A. Schapirovi už není hloupé se vměšovat do rozhodování státu, protože proti němu stejně nikdo nic nezmůže, a to že Zemanovo slovo nic neznamená, už se několikrát ukázalo. Vždy něco řekne a pak najednou, z ničehož nic, změní názor o 180 stupňů. Že to nebude jen tak, si domyslí i průměrně inteligentní žák zvláštní školy.

Pan premiér Sobotka i pan Babiš jezdí do USA častěji než většina Čechů do Chorvatska na dovolenou a když mají jejich strany náhodou sraz, nechybí na něm pan Schapiro jako americký dozor.

Ještě pořád si myslíte, že nežijeme v protektorátu? A oprátka se utahuje..

Pan Tomio vyzývá k násilí na muslimech. Českou společností, natož nedejbože policií, to ani nehne. Rasismus a nesnášenlivost jsou totiž v Česku jako doma. Cože? Židé? Ne, ti nám tu nechybí, ještě že nás jich Hitler zbavil.

Korupce kvete. No na Ukrajině kvetla taky. Do té doby než majdanští "demokraté" tu zkorumpovanou vládu rozprášili a částečně i povraždili. Zcela demokraticky. Pak se sami prohlásili novou vládou. Zcela demokraticky. Následně uspořádali volby, aby svůj nárok potvrdili. Ale pouze v regionech, kde věděli, že mají 100% podporu. Ti ostatní mají smůlu, to že mají jiný názor, totiž znamená, že jsou teroristé, takže právo volit ztratili. Zcela demokraticky. No a co že volila jen půlka Ukrajiny. Když někoho nemáte rádi, tak se ho přece taky nejdete zeptat na jeho názor, no ne?

A aby náhodou nikdo nezkoušel podrývat tuto "demokraticky zvolenou" vládu, tak ještě, čistě pro jistotu, pozakazovali opoziční strany. Takže teď už se jim vládne přímo jedna báseň. Aby taky ne, když už nemá kdo odporovat, nebo jen říkat odlišný názor. A takhle se buduje demokracie, která se má připojit k EU.

Evropská Unie se na to klidně dívá. S Českem v čele. Ano, v čele. Snad všechny ostatní státy EU, které alespoň něco znamenají, totiž uzavřely se "zlým Ruskem" a "nelidskou Čínou" finanční spojenectví v nové čínské investiční bance, které sama sebe popisuje jako peněžní protiváhu USA. Česko? Jasně že ne, my budeme za Amíky bojovat do roztrhání těla.

Ale toho si nevšímejte. Máme větší problém. V Česku se totiž šíří strašlivá proruská propaganda. Kremlofilní. Ale naštěstí, naše ministerstvo zahraničí má plán, a ví, co a jak v případě, že si nechá poplést hlavu (nebo otevře oči?) větší množství ovčanů. A tím řešením není nic jiného, než starý dobrý mord, nebo chcete-li, vražda.

A jak na to? Zeptejme se pana Bartošky, diplomata a velvyslance pro bezpečnost: Jako v Oděse! Zavřít je do baráku i s jejich ženami a pár náhodnými kolejdoucími a prostě je upálit, pak bude mít český národ konečně svatý pokoj a boží klid až na věky věků. To je totiž ten správný, čestný a chlapský postoj, takhle to totiž vypadá, když se k něčemu "postavíte čelem".

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

Bajkal, Siberia

Osobně jsem dost teplomilná. Když se teploměr přehoupne přes 25°C, začínám pomalu roztávat. Ale taky nemám ráda jednotvárnost, a tak dokážu ocenit i zimu, pokud je krátká.

Na Sibiři sice zima krátká není, ale o to hezčí je napohled. A když vidím tyhle fotky, skoro se mi chce se tam vydat. Skoro.

Fotky níže vyfotil Matthieu Paley, jedná se o jezero Bajkal na Sibiři.

Tak co, vydáte se na výlet do Ruska?

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

Neplodná

Když jsem v 16 letech navštívila poprvé gynekologa, byla to standardní návštěva. Zkontroloval menstruační kalendář, udělal sono, řekl že se vyvíjím normálně. A stejně jako 9,5 z 10 gynekologů v české republice mi nabídl antikoncepci.

Nabídl mi ji bez toho aby mi zkontroloval srážlivost krve, udělal jaterní testy (byla jsem po pár měsíců po mononukleóze) nebo zjistil rodinnou anamnézu. Pilulky jsem nechtěla, zvažovala jsem tehdy novinku - antikoncepční kroužek. To panu gynekologovi nevonělo, řekl že na to už prý někdo umřel. To že na komplikace spojené s perorální antikoncepcí umírají jednotky až desítky žen ročně mu ale vůbec nevadilo. Nicméně od kroužku mě odradil a pilulky jsem nechtěla, takže jsem odešla s prázdnou.

Díky Bohu.

Díky Bohu že jsem jako malá viděla, co antikoncepce dělá s mou matkou. Pokusy, jinak se to nazvat nedá, které na ní prováděl její gynekolog zkoušením různých druhů antikoncepce v reakci na to, že tu "standartní" nesnesla, mě odradily na celý život. Její změny nálad až za hranu příčetnosti z mé paměti nemizí ani po skoro 20 letech.

Takže když tohle téma začalo být v kurzu, nenechala jsem si "prostě předepsat prášky". Strávila jsem tehdy hodiny nad pártáním v hlubinách internetu. Na českém internetu toho tehdy moc nebylo, tak jsem si aspoň procvičila angličtinu. A to co jsem zjistila se mi nelíbilo. Hormonální antikoncepce nebyla a není bezpečná. Dokonce i Státní ústav pro kontrolu léčiv eviduje vedlejší příznaky dokonce i měsíce po vysazení hormonální perorální antikoncepce. Ženám se nevrací ani menstruace ani plodnost.

Málo se o tom mluví, tím míň že antikoncepce je miliardový buissnes a neplodnost (a s ní spojená reprodukční centra) je buissnes multimiliardový.

Přemýšlejte a hledejte si informace. Neberete hormonální antikoncepci? Nezačínejte. Berete jí? Vysaďte co nejdřív. Pro vaše dobro.

Jasně že ještě nechcete otěhotnět. Je to hloupé, ale zatím není dostupného nic lepšího, a jedinou opravdu bezpečnou cestou po všech stránkách zůstávají kondomy. Pokud je nekupujete drogerii nebo v supermarketu, nemusí být nutně nepraktické a nepříjemné. Já používám nelatexové kondomy tenké jen 0,02 mm. Cítit prakticky nejsou a pokud máte alergii na latex, můžete je bez obav používat protože jsou z polyuretanu. A to drobné nepohodlí mi za to, aby aby až jednou budu chtít mít děti nebyl žádný problém, opravdu stojí.

Smrtící svatební syndrom

Říkám tomu "syndrom bílých šatů".

Někoho potkáte a zafunguje chemie, obdiv nebo cokoli jiného. Bez ohledu na počáteční příčinu se následně ocitnete ve vztahu s onou osobou. Ze začátku to funguje úžasně naprosto beze snahy, pak už do toho trochu energie investovat musíte, ale ten vztah vám za to stojí.

Jste spolu chvíli, pak déle. A tady to pomalu začíná přicházet. Vaše vnitřní odpočítávání s nadpisem "nezávazný vztah" právě dospělo k absolutní nule a zároveň s tím se započalo odpočítávání nové "vztah kterému by slušel závazek".

Váš prsteníček se vám najednou zdá tak zoufale prázdný a když procházíte kolem výlohy svatebního salonu, máte potřebu se zastavit. Svadby všech okolo Vás najednou zajímají výrazně víc než předtím a pokaždé když uvidíte/uslyšíte nové info o tom že se někdo zasnoubil blednete závistí a propadáte se do představ typu "jaké by to bylo".
Touhle dobou už váš protějšek nejspíš začíná tušit, že je něco špatně. Aniž byste si toho všimla, vaše chování se změnilo. Najednou začínáte vyžadovat víc a víc "důkazů lásky" a když nepřicházejí propadáte se do deprese a jste podrážděná.
Svému protějšku samozřejmě neřeknete, o co vám jde, nejste přece na hlavu padlá. Pozitivní motivace je ztráta času a vy ten prsten potřebujete urychleně, takže volíte negativní motivaci. Vyjma momentů, kdy dělá něco nadstandartně romantického jste nevrlá a to ani nemluvím o úbytku sexu.

Možná jste si toho ještě nevšimla, ale jste na perfektní cestě k rozpadu vztahu. Koneckonců dáváte svému protějšku všechny signály "už tě nemiluju".

Tak co je tady špatně? Lidové úsloví by řeklo že "tlačíte na pilu". Nicméně v tom to není. Potažmo, není to jen v tom.

Během té doby, co jste záviděla svadby všem okolo, jste se začala cítit méněcenná za to, že vy se nevdáváte. Začala jste omezovat samu sebe, a vaše neláska k sobě samé taky značně vzrostla. A jako by to nebylo málo, ještě ke všemu vyvíjíte tlak na svého nicnetušícího partnera, který už beztak musí snášet vaše záchvaty méněcennosti.

Takže si stoupněte před zrcadlo a sdělte svému odrazu (nebo si od svého odrazu nechte sdělit) že milujete a jste milována nazpět, a že máte ráda své tělo a sebe samu, že si vážíte sebe sama bez ohledu na okolnosti - v šatech princezny i v hadrech žebračky, vdaná i nedaná. Opakujte. Znovu opakujte. Tak dlouho, dokud neucítíte, že vás to vnitřní "svatební puzení" začíná pomalu opouštět. Pak se zhluboka nadechněte a uvědomte si krásu světa ve kterém máte štěstí žít. Znovu se nadechněte a jděte políbit svého muže, anebo, pokud není po ruce, mu napište milou a upřímnou SMS.



Buďte svobodnou, milující, sebevědomou a příjímající. Neomezujte. 
Když budete tenhle přístup aplikovat, možná nakonec dojdete až k tomu oltáři. A pokud ano, bude vaše manželství založené na skutečné lásce, ne na obchodu vycházejícím z nedostatku, jak to obvykle bývá.

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

Spočívá v dechu

Dech. Je tak přirozený a automatický že jej většinou ani nevnímáme. Kdyby se Vás někdo zeptal" Jak dýcháš?" odpověď by nejspíš byla něco jako "..tak normálně"

Zpozorovala jsem to na sobě. Při běžné práci apod. jsem dýchala mělce a krátce. Vnímala povrchně a má reakce na podněty byla po emoční stránce nepřiměřeně mdlá. Nejen po práci, klidně i hned po tom, co jsem pracovat právě začala. A "pracovní dýchání" a s ním i mělké vnímaní všeho kolem se postupně rozlézalo i do zbytku mého života.
Zatímco když jsem něco prožívala a cítila se být opravdu živá dýchala jsem vydatně a zhluboka.

Když jsem si to poprvé uvědomila, domnívala jsem se, že jde o průvodní jev - přesto mě však překvapilo jak silně se do mého "živějšího" a více prožívajícího stavu zapojoval právě dech. Po pár dnech zkoušení jsem zjistila, že dech není průvodním jevem. Vnímání razantně ovlivňuje a může jej i zcela změnit.

Ranhojič

Když jsme na tenhle film uviděli velký plakát před malým kinem v malém městečku na výletě mimo Prahu, hned se nám zalíbil.

Ambiciózní, originální a naznačující nadstandartní film. Nelhal.

Do toho kina jsme tehdy nešli. Když jsem však film po nějaké době viděla, byla jsem našená. Ranhojič je originální a velmi výpravné drama o cestě jedince napříč společností a obvykle i proti ní. Poslední scéna filmu je opravdu dost nerealistická, ale až do ní, se jedná opravdu o realistické a snadno uvěřitelné vyprávění.

Film zdobí originální výběr herců i skvělé herecké provedení (garantuji, že hlavní ženská role vás naprosto "rozerve") a za zmínku stojí i to, že tento film není z dílen Hollywoodu, je totiž čistě německý.

Další věcí, kterou na filmu oceňuji, je pozitivní vyznění, které však není plytké. Drama je na každém kroku a o scény "proboha, to je konec" taky není nouze. Přes to všechno je ale divákovi poskytován svižný nadhled, a poslední scéna, ač nerealistická, je velmi vtipná a uvolní atmosféru. Na mé škále kvality filmů se tento dostal opravdu dost blízko k "perfektní".

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

Proč jsem proti vakcinaci? Podívejte se!

Osobně děti nemám. Ale když vidím na sociálních sítích lidi, kteří tvrdí že "neočkované děti ohrožují ty očkované", chytám se za hlavu.

Očkování, dle principu, má vytvořit imunitu proti dané nemoci, tedy i pokud přijde očkovaný do styku s nákazou, neměl by onemocnět. Pokud věříte svým doktorům, nemáte se čeho bát. Pokud jim nevěříte a nevěříte ani vakcínám, že vaše děti ochrání, proč tedy necháváte lékaře aby je do vašich dětí vpichovali?

Ne, nechci se vrátit do roku 1798, před začátkem vakcinace. Ale nutit rodičům hexavakcínu, jejíž prospěšnost a účinnost nebyla nikdy průkazně dokázána, je naprosto absurdní.

Navíc, v celé Evropě tak přísné represe proti neočkovaným dětem a jejich rodičům nejsou. Jsme údajně "pokrokoví a držíme krok s Evropou" ..no, podívejte se na mapu a posuďte sami.. Mě to spíš připadá jako ostrůvek temného středověku.
Celá Evropa neočkovaným téměř nic nezakazuje? No tak my v Česku zakážeme školky, tábory a jako zcela jediní i domácí hlídání chůvami. My v Česku prostě vždy musíme mít něco extra..

Ano, je to tak. V Německu, Rakousku, Švýcarsku ani Norsku nejsou povinná žádná očkování a proti neočkovaným dětem ani jejich rodičům nejsou žádné represe. Řádí tam masové epidemie? Nevšimla jsem si..
Pokud by fungoval facebookovými "vzdělanci" proklamovaný princip "když jich (neočkovaných) bude moc, nakazí i naše (očkované) děti" museli bychom v ČR už všichni s nadsázkou vymřít.

Lékaři tvrdí, že očkovaný jedinec má imunitu a nemůže se tedy nakazit. Nic jako "přečíslení" očkovaných neočkovanými prostě neexistuje. Buď jste immunní nebo ne. Pokud věříte, že vám očkování imunitu zaručí, tak se nechte očkovat, ale nenuťte to ostatním. Koneckonců, pokud věříte lékařům, věříte i, že vás neočkovaní spoluobčané nijak neohrožují, tak proč ty represe?

Tento argument je zcela postavený na hlavu. Věříte očkování a obhajujete to tím že mu nevěříte? A pokud by fungoval, nebyli bychom být už všichni (my očkovaní v ČR) nakaženi, když ani jeden z našich sousedních států povinné očkování nemá, a jejich obyvatelé nás snadno početně převýší? Nejsme.
Buď je očkování zázrak a funguje (pak ale nechápu, že naše sousední země nejsou plné neuvěřitelných epidemií s mnoha mrtvými) a nebo očkování nepotřebujeme a naši drazí zákonodárci nám jej zbytečně nutí. Okolní země zatím nevymírají, takže...

Škodlivost vakcín není prokázána a tak si každý myslí svoje. Já vám dnes ukážu pár zaručených faktů o cigaretách, které se taky, a není to tak dávno, běžně a veřejně proklamovaly právě tak, jako je nyní proklamováno, že vakcíny za ty ochrnuté děti rozhodně nemůžou.

Váš lékař vám doporučuje vakcínu? Věřte mu, ještě před pár desítkami let doporučoval on, nebo možná jeho otec, cigarety...
Ne, není to vtip. Cigarety byly doporučovány na různé plicní neduhy, zcela běžně. Dohledejte si to. Když pak přišli na to, že díky koktejlu přidávaných aditiv jsou vlastně silně rakovinotvorné, nikdo se ani neomluvil. No, to víte, věda a pokrok..

A právě toto je mým hlavním argumentem. Lobbistický tlak. Tak jako v případě cigaret kdysi, i tady je v pozadí miliardový průmysl, a jeho vliv by neměl být opomíjen. Bude nám tvrzeno, že je to prospěšné bez ohledu na to, jestli je to pravda nebo ne. Připomenu že o cigaretách už se dlouho vědělo že škodí, ale veřejnosti se to nesmělo říkat, ti vědci co to udělali byli odsouzeni k nereálně vysokým pokutám a veřejně zhanobeni. Prostě proto, že cigarety nehorázně vydělávaly. A dnes vakcíny vydělávají právě tak.

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

Myanmar, země zlata

Pro Davida Lazara, autora fotografií a fotografa National Geographic, je Myanmar neoblíbenější fotografickou destinací. Lidé jsou vřelí a otevření fotografování a příroda nabízí neobyčejné pohledy.

A pro mě je to jedna ze zemí, které toužím navštívit.

Ženská záležitost? -recenze-

Menstruace. Nebudeme si nic nalhávat, dámy. Předtím jsme protivné, v průběhu pěkně rozbolavělé a většině z nás se celá ta záležitost s vytékající krví pěkně hnusí.

I pokud se zrovna počítáte mezi tu vzácnou menšinu žen, které mají své tělo opravdu rády a mají jej v úctě, takže se sami sebe při menstruaci hystericky nehnusíte, nejspíš ani vás netěší, že díky rozkladným procesům neuběhne ani 10 minut a už to začíná (slabě ale přece) zapáchat.

Když se k tomu přidalo vědomí, že použitá bavlna se v průběhu pěstování ošetřuje několika pesticidními postřiky, kterých není při zpracování nijak zbavována, měla jsem jasno. Co by asi tak mohly udělat látky co zabraňují drobným polním škůdcům v množení, když si je narvete mezi nohy? Určitě nic špatného...určitě.

A tak jsem se začala poohlížet po hygieničtějším a bezpečnějším řešení. A to které jsem našla je navíc i levnější a ekologočtější než klasická vložka/tampon. Je to menstruační kalíšek.

S menstruačními kalíšky je ale potíž. Prodávají se přes internet v (obvykle) dvou záhadných velikostech. Při bližším zkoumání je vám více méně všude řečeno, že "jestli jste před dětmi tak ta menší, jestli po dětech tak ta větší". Jenže těch značek co nabízejí ty své dvě velikosti jsou desítky. A aby to nebylo jednoduché, tak se od sebe ekvivaletní velikosti od různých značek samozřejmě velikostně liší.

Je to asi jako vybrat si poslepu mezi stovkou naprosto stejných předmětů. A nějaké inteligentní přirovnání, třeba podle velikosti tamponů, které používáte samozřejmě nikde nenajdete.

Průřez různými velikostmi různých značek.

Lucy - 70%

Obvykle píšu jen o filmech o kterých si myslím, že jsou skvělé. Dnes to bude poprvé jinak - tenhle film není skvělý, ale přesto mě zaujal.

Lucy hodnotím na asi tak 70%. Prostě proto, že obzvlášť v druhé polovině filmu je spousta naprosto nesmyslného střílení. Každý průměrně inteligentní divák si tou dobou už uvědomuje, že ve fázi kdy může donutit lidi hromadně levitovat 2 metry nad zemí, by hlavní hrdinka něměla nejmeší problém svým nepřátelům všem najednou jedinou myšlenkou například přerušit míchu. Takže celá "fenomenální" závěrečná přestřelka s velkými kalibry postrádá jak smysl, tak i pointu.

V první fázi přestřelky ještě smysl jakž takž dávají, takže pokud chcete dobrý film, prostě si ty přestřelky v té druhé části odmyslete. Stojí to za to, protože jinak je Lucy vizuálně skvěle zpracované dílko, které je (obzvlášť ve vysokém rozlišení) téměř symfonií pro oči. A takových filmů poslední dobou moc nebylo..

Navíc obsahuje pár opravdu chytrých myšlenek, čehož jsme si za poslední dobu taky moc neužili.

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

Je čas...

Možná jste si už nějakou dobu říkali: "jednou udělám to a to" ...naučím se jazyk, navštívím Paříž, přečtu si tu knihu, zapojím se do nějakého hnutí...

Já taky. To mé bylo "začnu se učit japonsky". A tak jsem začala, po těch letech, právě teď. Protože jsem si uvědomila, že nemá cenu to odkládat. To jediné co vám brání je váš stereotyp. Ano, stojí to peníze, ale buď je za to dáte, protože vám to za to stojí, nebo si najdete jinou cestu. U učení jazyka třeba aplikace zdarma, youtube,... jde to, opravdu.

Kde je cíl, tam je i cesta.

Už to neodkládejte. Ani den. Začněte zajišťovat realizaci svých cílů právě teď. 

Je čas...

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

Být ženou

Dnešní doba je zvrácená. Ano, jsme ženy a jsme na to hrdé! Jsme emancipované a zdravě feministické!

...Ne. Nalejme si čistého vína. Nejsme ženami. Ne v našem původním smyslu. Překroutili jsme svůj účel, smysl našeho života, otočili se o 180° a postavily se v tvář matce přírodě, vyzívajíc jí na souboj.

Bereme hormonální pilulky díky kterým ovládáme svou menstruaci. "Menstruace je vůbec hrozná věc, kdyby radši vůbec nebyla!" říkáme si. Svazujeme a stahujeme svá těla. Ukazujeme celému světu, že máme dost síly na to, dělat stejné věci jako muži, že dokážeme být muži. A ono to funguje: stáváme se muži, ztrácíme životadárnou mestruaci, jsme neplodné. Někde mezi dokazováním, že jsme "dost mužné" jsme totiž ztratily své ženství.