Sum of us

Možná myslíte že nemáte čas na to, bojovat proti zlu, proti korporacím, nebo dost energie a odhodlání abyste zvedli svůj hlas a stěžovali si na něco, řekli "ne", nebo snad dost odvahy abyste mezi svými  "přáteli" na facebooku šířili co si opravdu myslíte a informovali je o tom, co je důležité vědět, protože přece nechce být ten "divný".

Ale jsou to všechno výmluvy. Protože bojovat proti zlu už nemůže být snazší. Miliony like na facebooku ničemu nepomůžou, ale tenhle klik má sílu něco změnit.

SumOfUs.org

 

Když budete od té lásky a dáte jim svůj email, začnou vám pravidelně posílat info o internetových peticích, které právě pořádají, vy jim je odkliknete a společně s vámi několik desítek tisíc dalších lidí. Je nás totiž mnoho a společně tvoříme masu která má moc něco změnit, masu, které se korporace bojí, masu, před kterou couvají.

Jen za poslední 3 měsíce jsme zachránili včely před pesticidem který by je do 20 let pravděpodobně zcela vyhubil a Velký bariérový útes před ohrožením těžbou. Zdá se to velkohubé? Je to čistá pravda.

Ale je nás stále málo. Není nás dost abychom zastavili opravdu špatné věci jako nařízení vlád a nadnárodností koncerny jdoucí proti zájmům lidí. Chybíte nám vy. Právě vy. Každý jeden.


Udělat něco dobrého už nemůže být snažší. Zapojte se.

THX 1138

Některé filmy jsou prostě příliš dobré, než abyste je neviděli. Jiné jsou zase příliš pravdivé, než abyste je neviděli. Tento patří do obou zmíněných kategorií.

Budoucnost je tu. Zůstaňte klidní.

Budoucnost, právě taková k jaké my všichni právě směřujeme. Směřovali jsme k ní už v roce 1971 kdy byl film vydán. Řekla bych že na směru se nic nezměnilo, ale nyní jsme jí ještě blíž než jsme jí byli tehdy. Nyní se zdá reálně blízká. Ne jako to, co možná potká naše vnoučata, v nejhorším děti. Ale jako to, co nejspíš potká i nás.

LUCAS George: THX 1138 | THX 1138 | 1971, 86 min.

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

V pravdě nebo ve lži?

O našem světě, tržním prostředí a prostředí v zaměstnání často slyším že je to "mužský svět". Nepřátelský k ženám, čistě materialistický. Není to pravda. Náš svět, nebo lépe řečeno: náš systém, není nepřátelský k ženám, je nepřátelský ke všem lidem, není "mužský", je prostě a jednoduše agresivní.

Když se někdo dělá podrazy, úskoky a jiné hnusárny, říkáme o něm, že "se chová kapitalisticky", když dělá ještě větší hnusárny, je to pak "politika". Místo slova válka říkáme "krize" a místo úplatek "motivace".

Zaměnili jsme významy slov a propadli se do světa, kde je pravda stejně tak relativní jako vzácná.

Takové prostředí nám samozřejmě ubližuje. Všem - jak těm, kteří vypadají jako jeho "objeti" a právě tak i těm, kteří vypadají jako "vítězové". Schopným managerům kteří "motivují" (v tomhle případě to znamená hrubé násilí) lidi pod sebou, obchodním zástupcům, kteří zaprodávají duši každou další vyřčenou reklamní lží a planým slibem. Nakonec, po pár měsících či letech z toho chceme utéct bez vyjímky všichni, od řadového zaměstnance po generálního ředitele. A každý z nás si myslí: "Ale tak zlé to není, vždyť ti ostatní se mají lépe nebo aspoň ne až tak špatně, je to vlastně nakonec moje chyba, že jsem se nedostal dál a nepolepšil si."

A tak jsme ve své neutěšenosti sami, právě tak jako miliony lidí okolo. Někdo se začně utíkat k náboženství a přehlíží jeho zkaženost aby si na jeho účet mohl ulehčit od vlastní bolesti. Někdo se stane "ezoterikem" a přehlíží nejen zjevnou nesmyslnost "pravd" které jsou mu předkládány, ale především to, že mnohé ty "pravdy" jsou jen zloba, závist a touha po vlastním zbohatnutí zabalené v hezkém, růžovém obalu. Někdo se utíká k temnotě a pesimismu a stane se sisyfovským kritikem, který s radostí popře i to, že slunce svítí. Někdo se stane satanistou, aby když už v nepravdě musí žít, žil v ní aspoň naplno.
Všechno to chápu, a přesto - všechno je to špatně, protože to všechno nakonec podporuje existenci systému, ve kterém žijeme.

Zkusme ten systém, tu lež nepodporovat.
Být naprostou individalitou, emočně naprosto nezávislou na okolí a současně vědou si svého propojení s každým živým tvorem.
Být upřímný, nenalhávat nic ani sobě, ani ostatním.
Být prozíravý a nevěřit lžím ostatních, vědět že nemusím dělat to, co "se musí".
Být moudrý, a vědět, že je to strach, stres a zloba co ubližuje, nešířit je, nepodávat se jim, a ignorovat je, jsme-li jim vystaveni.

Pravda je jediná, její verze jsou lži. Přestaňme si upravovat realitu tak jak se nám líbí, nebo hodí. Když to udělá každý jeden, pak není divu, že žijeme v naprosté lži.

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

V for Vendeta

Film, co se k dnešku tak nějak hodí... Film o tom, že svobodu nemáte, dokud ji nenaleznete sami v sobě.

Film o tom, že myšlenky jsou neprůstřelné.

Film o tom, že nám sice mohou vzít naše práva, ale nikdy ne svobodu myšlení.

Někdo tvrdí, že tenhle film se odehrává "v temné budoucnosti", podle mě však docela dobře vystihuje současnou realitu. Všemocnost médií a relativně nenápadný útlak skrývající se za všedností a normálností prostě na plátně nevypadá tak dobře jako třeba postapokalitpický Mad Max. O to reálnější však je. Myšlenka, že pro svobodu se musí probudit každý sám v sobě a teprve potom může přijít vnější manifestace a nikoli naopak, protože v opačném případě vede "osvobození" pouze do další totality jiného typu, se ovšem na plátně vyjma tohoto filmu snad vůbec neobjevila.

Nejen proto však tohle dílko, jehož scénář pochází od sourozenců Wachowských (Matrix, Atlas Mraků), stojí za vidění. Neušetří vás ani dramatu ani trochy romance, podnítí ve vás myšlenky a zakončení vás možná i rozpláče.

McTEIGUE James: V for Vendetta | V jako Vendeta | 2005, 132 min.

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

Sbohem, Evropo...

Když jsem dnes navštívila Facebook, hbitě mi nabídl nejkomentovanější příspěvky vyprodukované osobami v mém seznamu přátel, lidmi, které znám, mám je ráda, kterých si vážím.
Jeden sdílí příspěvek ultrapravicové strany který vyzývá k vytvoření novodobých koncentračních táborů, zhnusen jeho obsahem, vyjadřuje veškerou podporu uprchlíkům.
Druhý varuje před uprchlíky a své obavy podkládá fotkou neznámých muslimů demonstrujících při neznámé příležitosti s agresivními a výhružnými hesly.

A já se divím. Divím se, že ani po lekci levicových řešení (komunismus) a lekci pravicové diktatury (nacizmus) se tenhle národ nepoučil. Nepoučil o tom, že správná cesta nikdy není "ta pravá" nebo "ta levá". Že v zápalu demonstrací pro a proti uprchlíkům jste přehlédli, že obě masmédii nabízená řešení jsou špatná. A že jste se propadli do volby jedné ze dvou, předem určených variant, místo abyste řešili příčinu problému.

Příčina, ano. A také důvod, motiv. Můžete říct, že země, která byla ve stavu míru za celou svou existenci pouhých 21 let (ano, jsou to Spojené státy) prostě jen vyvolala další války. Války plodí uprchlíky. Ale příčinu ani motiv tím nepostihujete.

Evropa jak ji známe přestává existovat. Ne, vlastně už existovat přestala. To, co vidíme nyní je jen sledem přirozených následků, logický a do značné míry nevyhnutelný, právě jako rozklad mrtvého těla.

Evropa jak ji známe. Svobodná a bez války. Pamatujete na smlouvu ACTA omezující svobodu internetu, proti které demonstrovaly v roce 2012 v mrazu desetitisíce lidí po celé Evropě? Nakonec neprošla. Pár týdnů po jejím zamítnutí ale v Bruselu tiše schválili jinou smlouvu, se silně podobným obsahem a jiným názvem, který už si nepamatuji ani já.

Stačí si zachovat jen malý odstup od každodenního zpravodajství a začne být více než zjevné, že vlády nejenže nevládnou dle vůle lidu, ale nevládnou vůbec. Čím déle se díváte se zachováním odstupu, tím zřetelněji vidíte jak do všech důležitých rozhodnutí z železnou pravidelností zasahuje vnější vliv, šedá eminence.

PROČ musíme řešit "problém s emigranty"? Proč je nám nucena TTIP, transatlantická smlouva, která omezí práva spotřebitelů, zvýší práva korporací a umožní legální sledování každého z nás? ČÍ ZÁJEM V TOM VĚZÍ? To jsou ty otázky které má smysl si klást.

Ať už to s uprchlíky dopadne jakkoli, bude to pro Evropu špatné. Buď se staneme nacionalistickou společností bez uprchlíků, zato však jen krok od novodobého holocaustu nebo se budeme muset učit žít se značným počtem lidí z třetího světa, kteří si sebou nesou nejen svou kulturu, ale především svou bolest a zlobu za své mrtvé příbuzné a zničené domy. Jedna varianta horší než druhá.

Namísto řešení otázky "uprchlíci ano či ne" a přesvědčování všech okolo o zaručené správnosti námi zvolenené odpovědi bychom radši měli naši energii investovat do zjišťování odpovědi na základní otázku života ve 21. století: Kdo nám skutečně vládne?

Demonstrace proti uprchlíkům, pro uprchlíky a dokonce ani proti vládám nemají jakákoli smysl. Faktem je, že v každém případě bude rozhodnuto za nás a bez nás. Jediné co můžeme udělat, abychom nebyli další figurkou, ovečkou ve snadno ovladatelném davu, je podívat tomu, kdo tohle všechno řídí, přímo do tváře. Nebo se o to alespoň pokusit.

Nikdo není tak beznadějně zotročený jako ti, kteří se domnívají, že jsou svobodní. -J. W. Goethe

Nebuďte naivní, otevřete oči. Vnější svobodu evropská společnost ztratila už dávno. Ale zachovat si vnitřní svobodu, jasnou mysl a schopnost myslet s tedy i analyzovat viníka, ty nám nevezme nikdo, pokud to sami nedovolíme.

Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.