30. ledna 2015

Krása (eko)logicky?

Nikdy jsem obzvlášť neřešila původ své kosmetiky. Má první kosmetika byla "noname", kterou jsem dostala od rodičů, když jsem byla dítě.
Když jsem začala líčit denně a vyvstala potřeba si kosmetiku kupovat, musela jsem se, jakožto teenager s drobným kapesným, než se spokojit s tím nejlevnějším co Rossmann nabízel. Co si budeme nalhávat, kvalitní to není a ani tehdy nebylo.
Pak jsem během výletu do Anglie vyzkoušela L´oreal a byla to láska na první vyzkoušení. Jejich make-up True match color mi ještě teď sedí někde na poličce s (teď už) nepoužívanou kosmetikou.


Pak se potřeba líčení snížila, díky práci z domu a muži, co skládá poklony mé kráse i bez make-upu. Uspokojení potřeby nanést na sebe tu správnou vrstvu líčidel, když jdu někam ven, jsem pokračovala ukájet L´orealem a dalšími značkami z běžné drogerie.

A pak přišel zlom. Pro mě tím zlomem byla kniha There is lead in your lipstick, česky Ve rtěnce je olovo.


Asi každý už se dnes "snaží žít zdravě"; trochu víc salátu k vašemu steaku a žádný silikon ve vašem šampónu. Ti uvědomělejší občas zkontrolují zadní stranu plastového balíčku s tím co kupují jako jídlo, aby očima projeli složení a naznali že půlce toho co tam je nerozumí a druhá polovina zní relativně poživatelně. Ale latisko-anglické složení kosmetiky, to je úplně jiný level.

A tak jsem se patlala s vědomím, že je to "přiměřeně škodlivé", tak jako dneska koneckonců všechno. A právě to je ten zásadní omyl. Faktem je, že nikdo neví jak moc. Co se stane po 20 letech každodenního používání? Co se stane po 1 roce?

Dlouhodobé studie se nedělají. Co víme je to, že do kosmetiky se přidávají látky s prokazatelně škodlivým účinkem. Nijak razantně, samozřejmě. Umýváte si vlasy? Denně, jednou za 2 dny, 2× za týden? Ve vašem šamponu je se statistickou jistotou alespoň jedna prokázaně nebezpečná látka. Jednoduše proto, že ohrožení vašeho zdraví není tak velké, vzhledem k tomu, že to máte na hlavě jen pár minut denně. Jenže den za dnem, rok za rokem..

Čas ukáže, jestli měli pravdu "zarytí ekologové" nebo "kosmetická loby". Mně prozatím stačí prokázaná souvislost mezi používáním laků a odlakovačů na nehty se snížením inteligence potomstva a špatná historická zkušenost s DDT.
"No jasně DDT!" Ano. DDT. Narozdíl od většiny současné produktivní a mladší populace jsem měla to "štestí" že jsem tenhle "zázrak" držela v ruce. Příbalový leták na žluťoučké pixli nadšeně nabádal uživatele, aby přípravek použili na své muňky, vši a jakékoli obtěžující tvory na svém těle i ve své domácnosti. Až na drobnou změnu jazyka to znělo přesně jako dnešní reklamy. "Kdyby to bylo tak škodlivý, tak by se to přece neprodávalo." Vážně?

A tak jsem začala hledat bezpečné alternativy. Za bezpečné považuji buď časem ověřené produkty nebo produkty co se dají sníst.
Prověření časem je klasická záležitost, jedna lidská generace žije cca 90 let a pro zjištění rozhodného vlivu na potomky jsou potřeba alespoň 2 generace potomků rodičů, kteří přípravek používali. Pokud tedy ani po zhruba 300 letech používání nenacházím při důkladném průzkumu reference o negativním působení přípravku či látky, považuji to za bezpečné.
Prověření poživatelností je druhá klasická metoda. Poučka "nedávej si na sebe nic, co bys nesnědl" se dá uplatnit vždy, když nemůžete aplikovat prověření časem. Prostě proto, že na jídlo existují mnohem přísnější limity, a pokud jíte alespoň trochu bio a zdravě, tak jste v bezpečí i co se kosmetiky týče.

Zní to složitě, a ze začátku to složité je, a proto budu postovat pod tagem glamor mnou prověřené přípravky, postupy a tipy. Mimochodem; glamor [čti glamr] (pochází ze skotštiny) znamená půvab, osobní kouzlo, přitažlivost, oslnivá krása.



Nejsem autorem ani majitelem použitých obrázků. Všechna práva náleží jejich právoplatným držitelům.
I am not the author or owner of the images. All rights belong to their rightful holders.

Žádné komentáře:

Okomentovat